|
8. dubna 2006
Ve středu 15. března 2006 bylo poslaneckou sněmovnou
přehlasováno veto prezidenta a tak schválen zákon o registrovaném
partnerství. Děkujeme těm, kteří se podíleli na jeho přípravě a vůbec
všem, díky nimž tento zákon vejde do života.
Náš dík patří především poslancům a poslankyním, kteří se
v posledních chvílích projednávání nenechali strhnout vlnou frází
o zpolitizování či trucovitými reakcemi typu »když vy tak, tak my
naschvál naopak«, ale hlasovali o věcném návrhu zákona, který
se týká života nezanedbatelného počtu lidí.
Věříme, že zákon o registrovaném partnerství nejen usnadní
některé praktické aspekty života homosexuální menšiny, ale napomůže
také k dalšímu odstraňování předsudků a diskriminace, které zatím
v této zemi nejsou jen řídkým jevem.
12. února 2006
V reakci na poslední vyjádření prezidenta republiky Václava
Klause k zákonu o registrovaném partnerství (po jeho schválení
parlamentem i senátem), ve kterých jej nazývá tragickým
omylem, jsme 12. února 2006 zaslali dopis kanceláři prezidenta
v tomto znění:
Vážený pane prezidente,
chtěli bychom touto cestou reagovat na některá Vaše vyjádření ohledně
zákona o registrovaném partnerství.
Podle našeho názoru nejen rodina, ale trvalé vztahy obecně působí
velmi pozitivně ve prospěch celé společnosti — např. přinášejí stabilitu
do sexuálních vztahů (promiskuita, AIDS) nebo vytvářejí prostředí pro
vzájemnou podporu (ať už fyzickou či psychickou) — v běžném životě a
obzvláště v náročných životních situacích např. vzájemná péče a pomoc
v případě zdravotních problémů.
Zázemí trvalého vztahu nám také z vlastní zkušenosti umožňuje
angažovat se ve svém volném čase (kterého máme více než rodiny
s dětmi) obecně prospěšným činnostem anebo přijmout i finančně
neatraktivní typy zaměstnání (školství, volný čas, prevence kriminality),
s jejichž nízkými platy by jinak uživit rodinu nebylo možné.
Jelikož se navrhovaný zákon snaží trvalé vztahy podpořit, nesouhlasíme
s výrokem, že "privilegia, výsady a výhody", které tento zákon přináší
jsou vzhledem ke společnosti bezdůvodné. Jak jsme uvedli na několika
příkladech — jsou naopak v jejím zájmu. (Nehledě na to, že těchto výhod
není v této verzi zákona nijak mnoho a jsou spíše symbolického
charakteru.)
Zarazilo nás také, že Vy, který často upozorňujete na
parlamentní demokracii a mlčící většinu, kladete v tomto případě
důraz na »374 vášnivých výkřiků«, které byly doručeny do
vaší kanceláře. (Zatímco výsledky reprezentativních výzkumů
veřejného mínění a výrazné vyjádření demokraticky zvolených
poslanců a senátorů odsouváte do pozadí.)
Uvedené příklady nejsou teoretickými spekulacemi, jsou podloženy
našimi životními příběhy. Věříme, že je při svém rozhodování vezmete
v úvahu a tento zákon, který nám ulehčí některé administrativní úkony,
podpoříte svým podpisem.
Logos Brno
Ekumenické společenství křesťanů
26. června 2005
31. synod ČCE na svém 3. zasedání s vděčností přijal
dokument Problematika
homosexuálních vztahů jako studii k tématu a uložil synodní
radě, aby dokument rozeslala do sborů. Zároveň uložil synodní radě,
aby jeho autory požádala o rozpracování tématu do ucelené publikace
rozšířené o problematiku sociálně-etickou.
Považujeme tento dokument za velmi poctivě provedený rozbor
Písma, který texty Bible neznásilňuje ani nevytrhuje z kontextu, ale
snaží se je co nejvěrněji vyložit na pozadí všech známých
souvislostí. Rozhodně doporučujeme k prostudování.
Následující krátký úryvek například velmi zajímavě a
výstižně boří stereotypní výklady »Sodomy a
Gomory«:
Je zřetelné, že Gn 19 i Sd 19 mluví o homosexualitě ve
zvláštní poloze: v rovině sexuálního násilí jako názorného projevu
lidské zkaženosti. Muži sodomští ani muži gabaonitští nejsou
gayové, kteří usilují o uznání své homoerotické orientace či
toleranci svého homosexuální jednání v rovině harmonického
partnerství, nýbrž násilničtí rabiáti.
...
Možnost přímé aplikace zvěsti Gn 19 či Sd 19 se v dnešním
kontextu nabízí zajisté tam, kde běží o případy násilí a útisku
vůči bezbranným (rozmanitým menšinám). Jak ukazují výskyty figury
»Sodoma a Gomora« napříč Písmem, motiv sexuální není
podstatný; kritický hrot výpovědi se může týkat jak těch, kdo
páchají sexuální násilí, tak těch, kdo ve své náboženské
sebejistotě a nepřiznané pýše zanedbávají solidaritu s potřebnými.
Užívat uvedené texty jako »argument Písma«
v apologetickém sporu proti minoritě gayů či lesbických žen může za
určitých okolností být jednou z nejpotměšilejších forem násilí —
jak vůči »bezbrannému« textu Písma, tak vůči uvedené
minoritě.
3. října 2004
Naše stanovisko k vyjádření představitelů
AC,
CB,
ČBK
a
SCE
proti uzákonění registrovaného partnerství:
Z úst církevních představitelů slyšíme stále stejnou
písničku: »Uzákonění registrovaného partnerství oslabí ba přímo
ohrozí rodinu.« Žádný argument, žádný důkaz, žádné vysvětlení,
rozebrání, myšlenka, konkrétnost. Mrzí nás to o to víc, když na naše otázky, pohledy a promýšlené
argumenty naprosto nereagují.
Co si z jejich prohlášení můžeme vzít? My z něj cítíme
strach: Strach z toho, že když se ještě o něco více rozšíří zpráva
o tom, že homosexualita je »normální«, ihned se velmi
nezanedbatelné procento heterosexuálů převalí na stranu těch ohavných
(Lv 18, 22), zvrácených (1 Kor 6, 9) a nečistých (Řím 1, 24–27),
ačkoli na těchto místech Bible vůbec
o homosexuální orientaci nemluví. Zkráceně: bojí se toho, že
homosexualita je (skrze chaos způsobený v mladých lidech) svým
způsobem nakažlivá.
My ale z vlastní zkušenosti víme, že to tak nefunguje.
Neboť ani dlouholetý tlak téměř veškeré okolní společnosti nás
nedokázal přetvořit do poslušných plodících heterosexuálů, ač jsme se
přemáhali, přesvědčovali a dokonce se někdy i snažili o vztahy
s opačným pohlavím.
Nic nedokázalo umlčet ten vnitřní hlas, touhu, lásku. Nic
nepomohlo: Naše přirozenost zvítězila — než abychom neustále lhali a
dusili v sobě ten plamen, raději jsme se prozradili, řekli kým opravdu
jsme, co doopravdy cítíme. A i přes všechen strach s tímto odhalením
spojený jsme se tak stali více svobodnými a odrazilo se to nejen na
našem psychickém ale leckdy i fyzickém zdraví.
A protože nám záleží na tom, aby ti, co přijdou po nás,
nemuseli už znovu procházet stejným sevřením a peklem odsuzujícího
okolí, půjdeme dál a budeme říkat pravdu, kterou celým svým životem
prožíváme: Jde žít trvalým a krásným teplým vztahem (a registrované partnerství mu
může alespoň trochu prakticky pomoci).
Budeme dál říkat pravdu, i když to někdy vypadá, jako by
hrách na stěnu házel. V našem případě je to však mnohem horší: Hrách
se totiž od církevní stěny vůbec neodrazí. (Na naše rozvažování nám kromě krátkého povzbuzení od kurátorky ČCE nikdo
z adresovaných církevních představitelů ani neodepsal.)
13. června 2004
V pražském Logose přeložili z němčiny převelice zajímavý
článek Homosexualita ve Slovníku pro
teologii a církev / Homosexualität
im Lexikon für Kirche und Theologie, který vypracovala
Ekumenická pracovní skupina HuK (Homosexuelle und Kirche).
Že jde o opravdu zajímavé čtení napoví už následující
úryvek:
V tomto díle se objevuje nové, zřetelně odlišné nazírání na
věc. Tradiční teologie etiky se tu vyvrací jejími vlastními argumenty,
což je překvapující a v důsledku ne dostatečně doceněné. Autoři jsou
totiž uznávaní vědci, jejichž zjištění a závěry nemohou být
kvalifikovány jako názory neodborníků.
4. dubna 2004
Nesouhlasíme s bouřlivými reakcemi některých konzervativních
křesťanských kruhů na pořad Cesty víry uvedený 22. února 2004 Českou
televizí na téma Homosexualita a víra.
Velmi pozitivně hodnotíme fakt, že se v pořadu dostali ke
slovu lidé, kterých se problém nejvíce týká — tedy samotní
homosexuálové. Nedomníváme se, že by Česká televize musela v každém
křesťanském pořadu prezentovat pouze stanovisko Římskokatolické
církve.
V souladu s tím si myslíme, že uvedené názory, ačkoli nebyly
v souladu s oficiálními stanovisky ŘKC (případně ERC), odpovídají žité
skutečnosti jednotlivých farností a tímto podávaly (i z naší vlastní
zkušenosti) pravdivý obraz o situaci věřících homosexuálů v naší zemi.
Vzhledem k neustále opakovaným negativním vyjádřením
církevních představitelů k této problematice, se nám zdá být tento
pořad (celkově nakloněný neodsuzování homosexuality) naopak jako spíše
zdravé vyvážení jednostranných církevních odsudků.
13. února 2004
Na konci loňského roku jsme poslali naše rozvažování různým
církvím a jejich představitelům. V únoru jsme dostali jako první (a
zatím i poslední) zveřejnitelnou reakci odpověď synodní kurátorky Českobratrské
církve evangelické.
Celkem jsme do této chvíle dostali odpovědi dvě — se
zveřejněním té druhé ale její autor nesouhlasil.
15. listopadu 2003
Na našem setkání 25. října jsme společně rozvažovali nad
úvahami
kongregace pro nauku víry ohledně registrovaného partnerství.
A jelikož nás na tomto dokumentu zaujalo opravdu mnoho myšlenek,
rozhodli jsme se, že je vtělíme na papír, abychom se o ně mohli
podělit i s vámi.
|